Filmová historie Zlínska
Projděte s námi historií zlínského filmu. Cesta do pravěku je jen začátek.
| konec 20. let | Baťovy závody začínají využívat vlastní filmovou techniku. (Vznikají například zpravodajské šoty „Baťa žurnál“.) |
| 1928 | Uvnitř reklamního oddělení fy Baťa se zakládá filmový a fotografický úsek. (Zadává externí výrobu zpravodajských žurnálů a reklamních filmů, které se následně promítají v kinech.) |
| 1934 | Do filmového oddělení nastupuje scénárista a režisér Elmar Klos. (Je mu pouhých pětadvacet let.) Ten přijímá do týmu producenta Ladislava Koldu (32 let) a kameramana Alexandra Hackenschmieda (27 let). |
| 1935 | Zahajují se výkopové práce na zlínském Kudlově, kde podle návrhů architekta Karfíka začínají růst filmové ateliéry. (Hotové budou za neuvěřitelných devět měsíců od prvního výkopu.) Pánové Kolda, Klos, Pecina a Hackenschmied se vydávají do USA, kde nakupují pro ateliéry novou špičkovou techniku, pro inspiraci navštěvují Disneyovo studio animovaných filmů a další hollywoodské provozy. |
| 1937 | Filmové ateliéry Baťa (FAB) začínají svojí aktivitou vstupovat do širokého povědomí veřejnosti. Navštěvují je významné osobnosti z domova i zahraničí. Pracovníci ateliérů se účastní Světové výstavy v Paříži, získávají zlatou medaili za reklamní film Silnice zpívá. |
| 1938 | J. A. Baťa plánuje provozování dalších ateliérů v Praze – pronajímá si nevyužívané ateliéry Host v Hostivaři. Kudlovská výroba se soustřeďuje na výcvikové a instruktážní filmy pro zaměstnance firmy Baťa. Zlínské ateliéry objevují pro film Karla Högra, Františka Šlégra nebo třeba Danu Medřickou. Pro FAB již pracuje také režisér Otakar Vávra či Jindřich Honzl. Na Zlínské ateliéry se začíná obracet čím dál více filmových tvůrců (ateliéry Barrandov jsou pod nucenou správou). Baťovské ateliéry pomáhají udržovat českou filmovou produkci. Natáčí zde Borský, Frič, Slavinský. |
| 1940 | Progresivní činnost ateliérů začíná brzdit vývoj politické situace. Udržení pražské pobočky v českých rukou není možné. Jako akt rozloučení pořádají zlínští filmaři kulturní manifestaci Filmové žně. Její úspěch předčí všechna očekávání. Kvůli politické situaci se však začíná snižovat objem natáčených filmů. Nastupuje Hermína Týrlová. |
| 1941 | Zlín se stává podruhé a naposledy hostitelem Filmových žní. O Zlínské ateliéry se začíná intenzivně zajímat německá Říše. |
| 1942 | Provoz filmového Kudlova je definitivně převzat Němci. Část původních zaměstnanců zůstává, část odchází. Pracuje se pod značkou Böhmisch-mährische Schmalfilm. Ale aspoň něco pozitivního – na přelomu roku přichází do ateliérů Karel Zeman. Hermína Týrlová natáčí první český loutkový film – Ferdu Mravence. |
| 1944 | Ateliéry hoří. Gestapo vyšetřuje. Požár způsobila prasklá žárovka. Život se do ateliérů vrací až po třech měsících od události. |
| 1945 | Němečtí okupanti opouštějí Kudlov. Přichází naopak Zdeněk Liška – budoucí skladatelská legenda filmového hudby. Znárodnění. Filmový podnik na Kudlově se stává součástí státního monopolu. |
| 1946 | Ožívá zakázková reklamní tvorba, vznikají lepší podmínky pro rozvoj dokumentárních a školních filmů. Přichází Josef Pinkava. |
| 1947 | Zlínští filmaři pomáhají Zikmundovi s Hanzelkou, kteří právě vyrazili na cestu kolem světa. Zpracovávají jejich natočený materiál. Školí je, jak správně natáčet. |
| 1948 | Na Kudlově probíhá jednorázový kur pro divadelní režiséry. Svou filmovou kariéru zde začíná např. režisér Oldřich Lipský. |
| 1950 | Činnost ateliérů se rozděluje do dvou samostatných celků: Filmová laboratoř je začleněna do Filmových laboratoří Praha, filmové studio převedeno pod Studio krátkých filmů Praha. |
| 1955 | Karel Zeman vyráží na Cestu do pravěku. |
| 1955–1959 | Zřízeno společné ředitelství pro oba filmové podniky v Gottwaldově. Výrobní program filmových laboratoří je rozšířen o vývoj magnetických nosičů. |
| 1958 | Do funkce ředitele nastupuje průkopník Aleš Bosák. Hermína Týrlová oživuje Uzel na kapesníku, Karel Zeman Vynález zkázy. |
| 1960 | Při Krátkém Filmu Praha je zřízena Výrobní skupina Gottwaldov, dětský hraný film je výrazně posílen. |
| 1965 | Probíhá I. Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Odteď se bude konat každý rok. Natáčí se, tvoří, filmuje. Filmové laboratoře mění název na Filmové laboratoře Barrandov a zřizují organizační jednotku Závod Gottwaldov. |
| 1968 | Louky u filmového areálu vyhrazené exteriérovému natáčení jsou po několik měsíců obsazeny sovětskými okupačními vojsky. |
| 1975 | Při Filmových laboratořích Barrandov je zřízen Odštěpný závod Gottwaldov s většími pravomocemi. Pro tvorbu kresleného filmu se koupila Liškova vila. |
| 1977 | Založen samostatný podnik Filmové studio Gottwaldov. |
| 1980 | Ve filmových laboratořích dochází k zásadním inovacím ve výrobě magnetických nosičů. |
| 1989 | Mění se název stávajících výrobních jednotek na Filmové studio Zlín a na Filmové laboratoře Barrandov, odštěpný závod Zlín. |
| 1990 | Nadřízený orgán Ústřední ředitelství Československého filmu zrušen. |
| 1992 | Na základě privatizačního projektu se dosavadní podniky ve filmovém areálu sloučily v jednu společnost Ateliéry Zlín, a. s. |
| 1993 | Laboratorní zpracování filmů a výroby magnetických nosičů utlumeno. Financování filmů ze státního rozpočtu zrušeno. Hraná i animovaná tvorba je tak podstatně omezena. Na půdě zlínských ateliérů je založena soukromá Vyšší odborná škola filmová Zlín. |
| 1998 | Dokončena privatizace Ateliérů Zlín: Vlastníkem se stává společnost BONTON a.s. Odprodej nepotřebných výrobních budov farmaceutické společnosti Intercaps. |
| 1999 | Ateliéry Zlín mění název na Ateliéry Bonton Zlín, a.s. |
| 2000 | Nový vlastník pořádá ve Zlíně jubilejní 40. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež. Získání Správy filmových práv k filmům vytvořeným ve Filmovém studiu Barrandov v letech 1960–1989. Podstatně se rozšiřuje videoduplikace pro vydavatelství Bontonu. Rozvíjí se animovaná tvorba. Filmové laboratoře se specializují na zpracování archivních filmů. |
| 2001 | Filmové laboratoře prochází rekonstrukcí. |
| 2002 | Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně otevírá svoji třetí fakultu – Fakultu multimediálních komunikací. Její součástí jsou ateliéry animované a audiovizuální tvorby. |
| 2006 | Převaha nových technologií – videoduplikace se utlumuje. Ve filmovém areálu se mění vlastnické vztahy. |
| 2013 | Vzdělávací roli VOŠ filmové přebírá nově založená Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií. |
| 2016 | Kudlovské ateliéry se otevírají veřejnosti. Návštěvníci mohou poprvé vstoupit do Kabinetu filmové historie. Svoji činnost zahajuje také FILMOVÝ UZEL ZLÍN. Zakládá se Regionální filmový fond, vzniká Filmová kancelář ZLÍN FILM OFFICE. Spouští se projekt ZLÍN FILM. |
Chcete o natáčení ve Zlínském kraji vědět víc? Kontaktujte Zlín Film Office.