slide 01
Město Zlín nabízí atraktivní
lokace pro filmové štáby.
Zábory jsou zdarma

Filmová historie Zlínska

Projděte s námi historií zlínského filmu. Cesta do pravěku je jen začátek.

 
konec 20. let Baťovy závody začínají využívat vlastní filmovou techniku. (Vznikají například zpravodajské šoty „Baťa žurnál“.)
1928 Uvnitř reklamního oddělení fy Baťa se zakládá filmový a fotografický úsek. (Vyrábí se především kopie reklamních filmů, které se následně promítají v kinech.)
1934 Do filmového oddělení nastupuje scénárista a režisér Elmar Klos. (Je mu pouhých pětadvacet let.) Ten přijímá do týmu producenta Ladislava Koldu (32 let) a kameramana Alexandra Hackenschmieda (27 let).
1935 Zahajují se výkopové práce na zlínském Kudlově, kde podle návrhů architekta Karfíka začínají růst filmové ateliéry. (Hotové budou za neuvěřitelných devět měsíců od prvního výkopu.) Pánové Kolda, Klos, Pecina a Hackenschmied se vydávají do USA, kde nakupují pro ateliéry novou špičkovou techniku, pro inspiraci navštěvují Disneyovo studio animovaných filmů a další hollywoodské provozy.
1937 Filmové ateliéry Baťa (FAB) začínají svojí aktivitou vstupovat do širokého povědomí veřejnosti. Navštěvují je významné osobnosti z domova i zahraničí. Pracovníci ateliérů se účastní Světové výstavy v Paříži, získávají zlatou medaili za reklamní film Silnice zpívá.
1938 J. A. Baťa plánuje výstavbu dalších ateliérů v Praze. Kupuje potřebné pozemky, zakládá ateliér Host v pražské Hostivaři. Kudlovská výroba se soustřeďuje na výcvikové a instruktážní filmy pro zaměstnance firmy Baťa. Zlínské ateliéry objevují pro film Karla Högra, Františka Šlégra nebo třeba Danu Medřickou. Pro FAB již pracuje také režisér Otakar Vávra či Jindřich Honzl. Na Zlínské ateliéry se začíná obracet čím dál více filmových tvůrců (ateliéry Barrandov jsou pod nucenou správou). Baťovské ateliéry pomáhají udržovat českou filmovou produkci. Natáčí zde Borský, Frič, Slavinský.
1940 Progresivní činnost ateliérů začíná brzdit vývoj politické situace. Udržení pražské pobočky v českých rukou není možné. Jako akt rozloučení pořádají zlínští filmaři kulturní manifestaci Filmové žně. Její úspěch předčí všechna očekávání. Kvůli politické situaci se však začíná snižovat objem natáčených filmů. Nastupuje Hermína Týrlová.
1941 Zlín se stává podruhé a naposledy hostitelem Filmových žní. O Zlínské ateliéry se začíná intenzivně zajímat německá Říše.
1942 Provoz filmového Kudlova je definitivně převzat Němci. Část původních zaměstnanců zůstává, část odchází. Pracuje se pod značkou Böhmisch-mährische Schmalfilm. Ale aspoň něco pozitivního – na přelomu roku přichází do ateliérů Karel Zeman. Hermína Týrlová natáčí první český loutkový film – Ferdu Mravence.
1944 Ateliéry hoří. Gestapo vyšetřuje. Požár způsobila prasklá žárovka. Život se do ateliérů vrací až po třech měsících od události.
1945 Němečtí okupanti opouštějí Kudlov. Přichází naopak Zdeněk Liška – budoucí skladatelská legenda filmového hudby. Znárodnění. Filmový podnik na Kudlově se stává součástí státního monopolu.
1946 Ožívá zakázková reklamní tvorba, vznikají lepší podmínky pro rozvoj dokumentárních a školních filmů. Přichází Josef Pinkava.
1947 Zlínští filmaři pomáhají Zikmundovi s Hanzelkou, kteří právě vyrazili na cestu kolem světa. Zpracovávají jejich natočený materiál. Školí je, jak správně natáčet.
1948 Na Kudlově probíhá jednorázový kur pro divadelní režiséry. Svou filmovou kariéru zde začíná např. režisér Oldřich Lipský.
1950 Činnost ateliérů se rozděluje do dvou samostatných celků: Filmová laboratoř je začleněna do Filmových laboratoří Praha, filmové studio převedeno pod Studio krátkých filmů Praha.
1955 Karel Zeman vyráží na Cestu do pravěku.
1955–1959 Zřízeno společné ředitelství pro oba filmové podniky v Gottwaldově. Výrobní program filmových laboratoří je rozšířen o vývoj magnetických nosičů.
1958 Do funkce ředitele nastupuje průkopník Aleš Bosák. Hermína Týrlová oživuje Uzel na kapesníku, Karel Zeman Vynález zkázy.
1960 Při Krátkém Filmu Praha je zřízena Výrobní skupina Gottwaldov, dětský hraný film je výrazně posílen.
1965 Probíhá I. Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Odteď se bude konat každý rok. Natáčí se, tvoří, filmuje. Filmové laboratoře mění název na Filmové laboratoře Barrandov a zřizují organizační jednotku Závod Gottwaldov.
1968 Louky u filmového areálu vyhrazené exteriérovému natáčení jsou po několik měsíců obsazeny sovětskými okupačními vojsky.
1975 Při Filmových laboratořích Barrandov je zřízen Odštěpný závod Gottwaldov s většími pravomocemi. Pro tvorbu kresleného filmu se koupila Liškova vila.
1977 Založen samostatný podnik Filmové studio Gottwaldov.
1980 Ve filmových laboratořích dochází k zásadním inovacím ve výrobě magnetických nosičů.
1989 Mění se název stávajících výrobních jednotek na Filmové studio Zlín a na Filmové laboratoře Barrandov, odštěpný závod Zlín.
1990 Nadřízený orgán Ústřední ředitelství Československého filmu zrušen.
1992 Na základě privatizačního projektu se dosavadní podniky ve filmovém areálu sloučily v jednu společnost Ateliéry Zlín, a. s. Ve Zlíně vzniká Vyšší odborná škola filmová. 
1993 Laboratorní zpracování filmů a výroby magnetických nosičů utlumeno. Financování filmů ze státního rozpočtu zrušeno. Hraná i animovaná tvorba je tak podstatně omezena. Na půdě zlínských ateliérů je založena soukromá Vyšší odborná škola filmová Zlín.
1998 Dokončena privatizace Ateliérů Zlín: Vlastníkem se stává společnost BONTON a.s. Odprodej nepotřebných výrobních budov farmaceutické společnosti Intercaps.
1999 Ateliéry Zlín mění název na Ateliéry Bonton Zlín, a.s.
2000 Nový vlastník pořádá ve Zlíně jubilejní 40. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež. Získání Správy filmových práv k filmům vytvořeným ve Filmovém studiu Barrandov v letech 1960–1989. Podstatně se rozšiřuje videoduplikace pro vydavatelství Bontonu. Rozvíjí se animovaná tvorba. Filmové laboratoře se specializují na zpracování archivních filmů.
2001 Filmové laboratoře prochází rekonstrukcí.
2002 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně otevírá svoji třetí fakultu – Fakultu multimediálních komunikací. Její součástí jsou ateliéry animované a audiovizuální tvorby.
2006 Převaha nových technologií – videoduplikace se utlumuje. Ve filmovém areálu se mění vlastnické vztahy.
2013 Vzdělávací roli VOŠ filmové přebírá nově založená Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií.
2016 Kudlovské ateliéry se otevírají veřejnosti. Návštěvníci mohou poprvé vstoupit do Kabinetu filmové historie. Svoji činnost zahajuje také FILMOVÝ UZEL ZLÍN. Zakládá se Regionální filmový fond, vzniká Filmová kancelář ZLÍN FILM OFFICE. Spouští se projekt ZLÍN FILM.
Chcete o natáčení ve Zlínském kraji vědět víc? Kontaktujte Zlín Film Office.

Aktuálně:

Kontakt

Regionální filmový fond z. s.

Filmová 174, 761 79  Zlín – Kudlov

+420 778 515 500